O aktuálním dění v úlu se dočteme na podložce na měl.

Úlová podložka - jednoduchá a přitom velice důležitá pomůcka pro rychlou kontrolu stavu včelstva. Mnozí včelaři její význam podceňují a vkládají podložku v průběhu podzimního léčení nebo dokonce až po posledním ošetření za účelem odběru vzorku zimní měli. Přitom by měla být v úle po celý rok.

Včela medonosná Apis mellifera je z hlediska zákonů brána jako hospodářské zvíře. Včelstvo, celek tvořený mnoha tisíci jedinci, můžeme označit jako jeden samostatný organismus, podobný zvířeti. Ke kontrole pohody a zdravotního stavu hospodářských zvířat se používají různé pomůcky. Například teploměr, váha, stetoskop, vlhkoměr. Ve včelařském provozu můžeme používat váhu, pomocí které lze monitorovat denní přínosy sladiny během včelařské sezóny či úbytek zásob při zimování. V zimě pomocí stetoskopu můžeme poslouchat šum odpočívajících včel. Včelař by měl pro jednoduchou a rychlou kontrolu včelstva využívat další důležitou pomůcku a tou je úlová podložka. Podložka by měla zakrývat celou plochu dna úlu a v ideálním případě být v úle celý rok. Abychom získali informace o stavu včelstva během jeho aktivity, měli bychom podložku opatřit dvojitou síťovinou a zabránit tak včelám v úklidu měli. Podobně jako dvojitá síťovina slouží i zásuvná deska pod větrací sítí kočovných den a tzv. varroa-dna. Při pravidelné kontrole může z podložky včelař vyčíst např. sílu zimujícího včelstva, výskyt některých původců nemocí, návštěvu nezvaných hostů v úle či bezmatečnost před zimováním. Pravidelnou kontrolou a úklidem podložek včelař provádí rychlou revizi jednotlivých včelstev a stanoviště. Mnohdy ho tak může přes nos „cvrnknouť1 důležitý detail, který by bez potřeby prohlídky podložek nemusel ani postřehnout.

To, co napadá na podložku, označujeme jako měl. Měl je tvořena hlavně voskovými částečkami pocházejícími z víček plodových i zásobních buněk. Vedle voskových částí zde bývají hrudky pylu, krystalky cukru, chitinové kousky vnější kostry včel (nohy, tykadla), případně celé mrtvolky, bílé zbytky kukel, někdy i kousky propolisu. Podložka je důležitá při monitoringu zdravotního stavu včelstva. Na podložce snadno spočítáme parazitické roztoče Varroa destructor, zvápenatělé mumie včelího plodu, larvy zavíječů, štírka knihového, výkaly hlodavců. Průhledné šupinky úplně nového vosku nalézáme na podložce v době stavby nového díla.

Zdraví včelstva

Dobrý chovatel by měl mít přehled o celoroční populační dynamice roztoče Varroa destructor ve včelstvu. Mnoho včelařů „va-rroamonitoringu“ podceňuje a vkládá podložky v průběhu podzimního léčení nebo dokonce až po posledním ošetření za účelem odběru vzorku zimní měli. To už bývá u napadeného včelstva pozdě, spady roztočů se počítají na stovky až tisíce a včelař se spíše mstí roztočům za smutnou budoucnost, kterou v době včelařovy nevědomosti včelstvu přichystali. Takový stav určitě neunikne chovatelově pozornosti, protože po ošetření léčivy nebo při odběru měli na vyšetření jsou roztoči po podložce rozsypáni jako mák na housce. Předejít takové situaci mohl včelař v době medobraní, kdy by dle zvyšujícího se spadu roztočů Varroa odhalil roztočí invazi. Mohl tak včas pomocí vhodných a registrovaných přípravků zasáhnout a ochránit důležitou generaci dlouhověkých včel, která se začíná líhnout v průběhu léta. Aby letní monitoring roztočů pomocí podložek byl spolehlivý, musí včelař zabránit přístupu včel k roztočům spadlých na podložku. Roztoče včely z nezasíťovaných podložek uklízí, čímž falšují jejich skutečný počet. Také mravenci, kteří mají roztoče v jídelníčku, svou aktivitou snižují počty napadaných roztočů. Vysvědčení varroamonitoringu a léčení vystaví včelaři v lepším případě výsledek vyšetření včelí měli, v horším případě příroda v podobě úhynu včelstva.

V předjaří a na jaře se mohou na podložce vyskytnout uhynulé včely s nápadně zvětšenými zadečky nebo dokonce výkaly. Příčinou tohoto nálezu je nosema. Působením nosemy dochází k poruše trávicího ústrojí včely, které se rychle plní výkalový vak a včela pak hyne nebo kálí i uvňitř úlu. Pokud se onemocnění včasnou prohlídkou potvrdí, chovatel má možnost postižené včelstvo ze stanoviště odstranit a zabránit tak šíření onemocnění do okolních včelstev.

Ďalšie ochorenie, ktoré je možné pomocou podložky odhaliť je zvápenatenie včelieho plodu spôsobené hubou Ascosphaera apis. Neklamným príznakom sú mumi-fikované kukly (podobné burizónům) opadané na podložke.

Kondícia a čistotnosť včelstva

Kondíciu a silu včelstva je potrebné sledovať celoročne. na jar a v lete včelár pravidelne včelstva prezerá, na jeseň a v zime sleduje podložky. O sile a umiestnenie zimujícího chumáče napovie počet, sila a výška mělových čiar (podlhovasté kôpky mali pod uličkami medzi plásty). pri hodnotení sily včelstva podľa počtu mělových čiar musíme vziať do úvahy teplotu v období, keď mal na podložku padala. Čím nižšia teplota bola, tým viac bol chumáč spätý a včelstvo sa môže javiť ako slabšie. Naopak pri miernej zime je chumáč voľnejšie a včelstvo sa potom zdá silnejší, než naozaj je. Všeobecne možno povedať, že silné včelstvo aj v zime obsedá väčšinu priestoru plodiska. V zime sa to spozná tak, že je na podložke 6-7 mělových čiar. U úľov na teplú stavbu sa chumáč usadzuje bližšie k cézny, prvé čiara sa tak objavuje pod 2.-3. uličkou. Stredovej čiary sú najdlhšia a je v nich najviac mali, k cézny a zadnej stene sa čiary skracujú a materiálu ubúda (tvar môže pripomínať osie hniezdo). Stredovej čiary by mali končiť asi 5 cm od stien úľa v závislosti na vonkajších teplotách (v mrazivom počasí je chumáč včiel menšie). Výskyt niekoľkých desiatok uhynutých včiel na podložke je normálne. Aj zdravé a silné včelstvo cez zimu opustí prakticky polovica včiel, ktorých život prirodzene končí. V silnom včelstve do jari prežije dostatočný počet jedincov, ktorí sa ľahšie vyrovnajú so všetkými strasťami zimovania a sú základom pre dobrý jarné rozvoj celého spoločenstva.

Čím menej čiar chovateľ na podložke nájde, tým je včelstvo slabšie a tým viac starostí a práce bude mať sa včelstva na jar (ak včelstvo prežije). slabé včelstvo má vyššiu spotrebu zimných zásob na včelu, než včelstvo silné. Menej zimujúcich včiel núti jednotlivé včely k vyššej aktivite, teda vyššiemu príjmu potravy, čo má za následok rýchlejšie plnenie výkalového vaku.

Pokiaľ včelstvo prišlo o matku v ranom jesene, na podložke sa to prejaví neporiadkom. Včelstve chýba tmeliaca člen, každý obyvateľ úľa si robí, čo chce. Otvára zásoby, kde ho napadne, a hlavne po sebe neupratujú. Vrstva rôzne veľkých voskových časťou je po celej ploche podložky.

Zásoby

Dosahujíli Melovi čiary až k stenám, signalizuje to nedostatok zásob v bezprostrednom okolí chumáče a hrozí chradnutia až úhyn hladom. Riešením je priblíženie zásobných plástov k chumáče alebo výmena prázdnych plástov za plné. Pri úhynu včelstvá hladom nachádzame mŕtve včely zalezené v bunkách a na podložke rozhryzené robotníci plod rôzneho stupňa vývoja.

Ďalej sa môžu v mali na podložke objaviť kryštáliky cukru. Malé množstvo nevadí, svedčí to o vyššom dokrmovanie včelstva pred zimou. Horšie je nález vrstvy kryštálikov na podložke, čo signalizuje spracovávanie melecitózního (cementového) medu alebo bolo včelstvo kŕmené nekvalitným cukrom. Pomocou je opäť výmena plástov so zásobami. Ku kryštalizácii zásob v plástoch tiež môže dôjsť pri skrmovaní tekutých priemyselných sirupov. Pre zimné kŕmenie sa sirupy z dôvodu kryštalizácie nehodí.

Slabým včelstvám môžu byť zásoby po nakŕmení vylúpené. Na podložke je potom neporiadok, veľa uhynutých včiel po boji, veľké kúsky vosku a viečok po plienenie lupičov.

Nepozvaní Príživníci

Včelstvo, jeho zásoby a dielo je zdrojom potravy pre rôzne druhy živočíchov. Požuvané telíčka uhynutých včiel odhalí návštevu hladné myši. Ak majú mrtvolky prokousané hrudníky, vkĺzol do úľa piskor. títo návštevníci svojou hlasitú a častou prítomnosťou ruší zimujúcej včelstvo, čo sa môže prejaviť zvýšeným úhynom včiel v dôsledku rozvoľnenie chumáče. Vo stresovaní a oslabenom včelstve potom môže aj slabá infekcia spôsobiť chorobu, najčastejšie nosemózu. vchodom hlodavcov do úľa je letáč, kam by mal chovateľ pripevniť mriežku.

Vijačka voskový napáda včelstva slabá, ktorá nedostatočne obsedají všetky plásty. Na podložke sa potom objavujú čierne výkaly lariev vijačiek, časti zavíječových pavučín alebo kukly vijačky. Larvy vijačky
Prítomnosť Kozojedy v úli odhalíme podľa ochlpených schránok lariev sú aktívne pri teplotách nad 12 ° C, preto sa môžeme sa vijačkou vo včelstve stretnúť od jari do jesene.

Ako zimné útočisko si môžu úľ vybrať rôzni chrobáky (napr. Kozojed), klepietkavce (pavúky, škorpióniek knihovať) a ďalší, ktorí, ak nie sú premnoženie, včelám neškodí a spravidla na jar dočasný domov opustí. Pozorný včelár ich môže objaviť medzi mali a mrtvolky včiel.

Pozor ale, keby sme našli chrobáka Aethina tumida. Zvesti o jeho pustošenie včiel prichádzali z miest veľa vzdialených. Bohužiaľ tento chrobák už prekonal hranice Európy, keď bol so úľov zavlečený do južného Talianska. Mali by sme byť teda na pozore a v prípade nálezu podozrivého neznámeho chrobáka sa poradiť.

Mikroklíma

Včelstvo je schopné si počas zimy regulovať vlhkosť vo vnútri úľa cirkuláciou vzduchu. Silné zdravé včelstvo má v úli ako v izbičke - čisto a sucho. Nájdeme Ak na podložke respektíve v rohoch úli mokro a pleseň, je to spôsobené zlou cirkuláciou vzduchu. Pomocou je rozšírenie cézny a uličiek pri stenách úľa.
Podložka je pomocník. Čo z podložky vyčítame, mali by sme si zapísať do úľového denníku. Ten je potom dobrým zdrojom cenných informácií pri riešení prípadných problémov a môže chovateľmi veľa napovedať pri výbere chovných včelstiev alebo preventívnych krokoch.

Z časopisu včelárstvo
Ing. Jan Tyl, laboratórium VÚVč Dol

& Nbsp;